Hanspaulčané se mohou chlubit různými prvenstvími i památkami nejrůznějšího charakteru. Víte, že na Hanspaulku vedla nejstarší provozní trolejbusová trať v Praze, uvedená do provozu v roce 1936?
V roce 1934 zazněl poprvé návrh na stavbu trati v trase Ořechovka – Hanspaulka. V počátcích se navrhovala jednostopá trať bez výhyben, kdy jeden trolejbus musel vždy zastavit a stáhnout sběrače. Nakonec však bylo rozhodnuto vybudovat trať plně dvoustopou. Trať měla i optimální směrové, přepravní a sklonové poměry k vyzkoušení nového dopravního prostředku. Vedení tratě postupně dostávalo konečnou podobu – od vozovny Střešovice ulicí Na Ořechovce, Starodejvickou, Velvarskou (Evropskou), Na Pískách a Šáreckou ke kostelu svatého Matěje, kde tehdy vznikalo nové vilové sídliště Baba. Trať byla schválena městskou radou 15. 3. 1935 a nic již nebránilo výstavbě. Provoz na této trati dlouhé 3,5 km byl slavnostně zahájen 28. 8. 1936. Následujícího dne již přepravovala cestující. Linka převzala označení K po autobusové lince, kterou nahradila. Jezdily na ní zpočátku tři prototypy trolejbusů od českých firem – Škoda 1 Tr, Tatra T 86 a Praga TOT. Vozy dostaly čísla 301, 302, 303.
Nyní si ale prohlédněte dostupné dobové fotografie. Samozřejmě – redakce těchto stránek bude potěšena, když se mezi čtenáři stránek najdou tací, kteří mají i další dobové fotografie a jsou ochotni se s námi všemi o ně na těchto stránkách podělit.
Píše se rok 1936 a k Matěji začíná jezdit první trolejbusová linka „K“ Střešovice – Svatý Matěj.Trolejbus Praga TOT v levostranném provedení směřuje od vozovny Střešovice do podjezdu pod Buštěhradskou dráhou. Na sloupech jsou patrné obloukové závěsy zvláštního provedení, které se používaly pouze do konce 40. let.Trolejbusová linka „K“ Střešovice – Svatý Matěj si to šine za viaduktem Buštěhradské dráhy na Ořechovku (1937) – v té době se ovšem jezdilo po levé straně vozovky.Trolejbusová smyčka Bořislavka s trolejbusem Praga TOT ještě za levostranného provozu v roce 1938. Trolejová sjezdová výhybka za trolejbusem vypadá prakticky stejně skoro jako ty dnešní rychloprůjezdné od firmy Elektroline. Překvapí jednoduchostí konstrukce a také tím, že se shora nezavěšovala na nosnou síť (lanka), jako se to dělá dnes. Praha měla zvláštní tahové výhybky s úhlem odbočení 15 stupňů. Podvěsné výhybky švýcarské firmy Kumler a Matter, ani krátké tahové výhybky vyráběné v Kremnici se v Praze patrně nepoužívaly.Rok 1936 – ulice Na Pískách s první trolejbusovou linkou v Praze.Další záběr z května 1945, tentokrát z vrcholu Hanspaulky. V době Pražského povstání byl provoz trolejbusů, podobně jako tramvají, zastaven. Hlídky bojovníků pod trolejbusovou trolejí v ulici Na Pískách. Vpravo jsou vidět trakční sloupy a příčný převěs. Pohled pochází z prostoru současné restaurace a prodejny Tesco.Snímek z roku 1959 ukazuje uspořádání smyčky Svatý Matěj v poslední fázi existence této trolejbusové trati. Je patrná smyčková stopa a dvojité křížení s trolejemi do dejvických dílen. Za pozornost stojí křížení v popředí, nezavěšené na nosnou síť. Zajímavé je i uspořádání sloupů a ostrůvků ve vozovce.Předlažba Wolkerovy ulice v Bubenči v roce 1958. Zcela určitě souvisela s plánovaným a již rozestavěným prodloužením trolejbusové trati od Matěje přes Bubeneč a Letenským tunelem na Řásnovku (Nové Město). O tomto spojení se uvažovalo ještě v roce 1959, ale nakonec nebylo nikdy realizováno.Záběr ze stavby Letenského tunelu v roce 1953. S provozem trolejbusů v tunelu se počítalo od začátku, záměr byl ovšem neustále odkládán a nakonec opuštěn. V klenbě tunelu jsou již připravená závěsná oka pro příčné převěsy trolejového vedení. Zachovala se zde dodnes, i když tunel v průběhu času prošel rekonstrukcí.Letenský tunel – jižní portál – v roce 1960. Je uzavřen pro dopravu a otevřen pro pěší, což bylo v té době obvyklé při konání různých společenských akcí na Letné. V tunelu jsou patrné příčné převěsy, plánované pro trolejbusovou trať. Nebyly nikdy využity a po čase byly odstraněny. Po zamítnutí stavby této trolejbusové tratě zde byla (od září roku 1959) provozována autobusová linka 125. Ta vydržela v prakticky nezměněné trase až do roku 1994, kdy byla z úsporných důvodů zrušena. (Lince 125 se také říkalo „chuďas“ protože se na ní platilo poloviční jízdné.)Strahovský stadion dne 15. října 1972. Trolejbusy se loučí s Prahou, Praha se loučí s trolejbusy. Po 36 letech.Tato mapa zachycuje celou trolejbusovou síť v Praze včetně provizorií a kusých manipulačních stop, i s časovými údaji o existenci jednotlivých tratí. Mapu sítě, stejně jako mnoho jiných map dopravních sítí v dalších městech, vytvořil dopravní odborník, historik, nadšenec a propagátor veřejné dopravy Jiří Hertl.
(zpracováno s využitím otevřených zdrojů a vlastního archivu, ilustrace - Wikimedia Commons/vlastní archiv, CC-BY-NC-SA)
